Přestože Německo se z pacifického státu, jímž se stalo po druhé světové válce, stává znovu důležitým hráčem na poli evropského vojenství, zavedení povinné služby ve zbrani se zatím vyhýbá. Uvedl to německý kancléř Olaf Scholz při své návštěvě Švédska, které se už k tomuto kroku, vlivem současné situace v Evropě, uchýlilo. Podle kancléře sice německá armáda Bundeswehr trpí nedostatkem personálu, ale počítá se s tím, že do roku 2013 by se počet členů obranných složek měl zvednout zhruba o 20 tisíc na konečných 203 tisíc.
#Scholz nennt Personalprobleme der #Bundeswehr "überschaubar". Dürfte dann wohl bis nächsten Monat gelöst sein. Dieser Typ ist so unfähig! #SPDhttps://t.co/6qR6Fiuo47
— Alexander Schwandt (@AlexausMV) May 15, 2024
V Německu branná povinnost fungovala do roku 2011 a zavést zpět je jí za současných podmínek nemožné. Podle Scholze už jeho země nemá dostatek kasáren a neodpovídá tomu ani současná infrastruktura. Tento stav ale německá vláda měnit nehodlá, kdy uvažuje o jiných metodách přilákání mužů a žen do armády, například formou náborových akcí.
Opozici se ale Scholzův přístup nelíbí. Z jejího středu zní hlasy, že po volbách do Bundestagu, které se budou konat příští rok, by chtěla o znovuzavedení branné povinnosti znovu jednat.