úterý 28. října 2025

Vojenská služba se do Německa nevrátí. Počet vojáků Bundeswehru však vzroste

Během vlády kancléře Olafa Scholze Německo povinnou vojenskou službu nezavede. Opozice však slibuje, že toto téma navrhne po příštích volbách.

Flickr_-_boellstiftung_-_Olaf_Scholz,_stellvertretender_Bundesvorsitzender_SPD

Vládě kancléře Olafa Scholze se už začal stříhat metr.
Zdroj: Wikimedia Commons

  • Vládě kancléře Olafa Scholze se už začal stříhat metr.
  • Zdroj: Wikimedia Commons

Přestože Německo se z pacifického státu, jímž se stalo po druhé světové válce, stává znovu důležitým hráčem na poli evropského vojenství, zavedení povinné služby ve zbrani se zatím vyhýbá. Uvedl to německý kancléř Olaf Scholz při své návštěvě Švédska, které se už k tomuto kroku, vlivem současné situace v Evropě, uchýlilo. Podle kancléře sice německá armáda Bundeswehr trpí nedostatkem personálu, ale počítá se s tím, že do roku 2013 by se počet členů obranných složek měl zvednout zhruba o 20 tisíc na konečných 203 tisíc.

V Německu branná povinnost fungovala do roku 2011 a zavést zpět je jí za současných podmínek nemožné. Podle Scholze už jeho země nemá dostatek kasáren a neodpovídá tomu ani současná infrastruktura. Tento stav ale německá vláda měnit nehodlá, kdy uvažuje o jiných metodách přilákání mužů a žen do armády, například formou náborových akcí.

Opozici se ale Scholzův přístup nelíbí. Z jejího středu zní hlasy, že po volbách do Bundestagu, které se budou konat příští rok, by chtěla o znovuzavedení branné povinnosti znovu jednat.

Autor: Jan Skala

Související

G4V--UcXkAAV1CV
Zahraniční

V Keni se zřítilo letadlo. Cestovali v něm Maďaři a Němci, nikdo nepřežil

V současnosti nejstarší vrchový státník zastávající nejvyšší funkci v dané zemi, prezident Kamerunu Paul Biya.
Zahraniční

Prezidentem Kamerunu se stal znovu 92letý Biya. V ulicích měst se střílí

slepice
Zahraniční Ptačí chřipka

Ptačí chřipka tvrdě zasáhla Německo. Utratit muselo 400 tisíc kusů drůbeže

Vít Rakušan
Domácí

STAN zakládá vlastní vládu. Budeme hlídat populisty a extrémisty, tvrdí