Přestože dnes se na život básníka Vítězslava Nezvala historici dívají trochu rozporuplným pohledem, zejména kvůli jeho poválečnému aktivnímu působení v KSČ, řada jeho děl patří ke klasikám české literatury. K nim rozhodně patří poetická sbírka Básně noci, obsahující slavné dílo Podivuhodný kouzelník či světové proslulé veršované drama Manon Lescaut, kterému se dostalo legendárního divadelního zpracování s Vladimírem Šmeralem a Marií Burešovou v hlavních rolích.
Kritičtěji se však už nahlíží na díla tohoto spisovatele, který by dnes oslavil 125. narozeniny, v duchu reálného socialismu. V tomto duchu tvořil po druhé světové válce, kdy napsal například Zpěv míru, Velký orloj, Stalin nebo Chrpy a města. Sám Nezval byl zapáleným komunistou, kdy se jako člen Ústředního akčního výboru Národní fronty podílel na profesní likvidaci nepohodlných kolegů Ivana Herbena, Jaroslava Žáka či Ferdinanda Peroutky.
Nezval byl také velkým milovníkem astrologie. Nejenže věřil horoskopům, ale dokonce věštil svůj vlastní osud, kdy si předpověděl, že zemře o Velikonocích. To se také stalo, protože v březnu 1958, po návratu z Itálie, jej postihl akutní zápal plic, který následovalo srdeční selhání, jemuž 6. dubna téhož roku podlehl. Ten den si křesťané, k nimž však nepatřil, připomínali zmrtvýchvstání Ježíše Krista, čili Boží hod velikonoční.
