Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí provedli Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice. „Z průzkumu vyplývá, že víc jak polovina žáků devátých tříd v ČR projevuje známky zhoršeného well-beingu. Ten je zásadní, neboť odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší,“ uvedl koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z NUDZ.
Celkem 4 z 10 oslovených žáků reportuje známky středně těžké až těžké deprese. „Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně 6 jich vykazuje příznaky úzkosti a 8 příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších 5 vykazuje příznaky deprese mírné,“ popsal Kučera. Více jsou depresemi zasaženy dívky. Oproti klukům se příznaky depresí vyskytují u dvojnásobného množství dívek.
„Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví. To je strategie, kterou se nám mimo jiné podařilo promítnout také do relevantních národních akčních plánů, v jejichž naplňování hrajeme jako NUDZ významnou roli,” řekl Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Podle státního tajemníka Ondřeje Andryse je duševní zdraví zahrnuto ve strategických dokumentech Ministerstva školství, které klade důraz na prevenci a podporu školních poradenských pracovišť. Ministerstvo také podporuje pohybové aktivity, které mají pozitivní vliv na fyzickou i duševní odolnost mladých lidí. Finančními nástroji, jako jsou dotační programy a Operační program Jan Amos Komenský, se také snaží podpořit oblast duševního zdraví.
