Věstonická venuše, nejstarší keramická soška na světě, není vyrobena z mamutích kostí, jak se dříve předpokládalo. Vědci z Moravského zemského muzea pomocí mikroCT odhalili, že je tvořena směsí hornin a drobných fosilií. Tento objev nejen upřesňuje složení sošky, ale také poukazuje na riziko prasknutí kvůli rozsáhlým puklinám v jejím těle.
Eduard Štorch ve své knize Lovci mamutů popsal vznik Věstonické venuše jako dílo z jílu smíchaného s práškem z mamutích kostí. Avšak novodobé výzkumy ukazují, že soška byla vyrobena ze spraše obsahující různé příměsi. Podle archeologů to vyžadovalo značnou zručnost a cítění jejího tvůrce.
Věstonická venuše, nalezená v roce 1925, je považována za třetí nejstarší zpodobnění lidské postavy na světě. Navíc představuje nejstarší známý příklad použití pálené hlíny, což ji řadí na počátek keramické historie. Přestože nové objevy osvětlily způsob její výroby, její skutečný účel zůstává záhadou. Soška, která je uložena v trezoru Moravského zemského muzea, bude veřejnosti znovu představena příští rok při stém výročí jejího objevení.
