Astronomové zaznamenali dosud nejranější fázi vzniku planetárního systému mimo naši Sluneční soustavu. Pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba a soustavy radioteleskopů ALMA pozorovali, jak se u mladé hvězdy HOPS-315 začínají formovat první pevné částice – základ budoucích planet.
Jde o historicky první přímý důkaz kondenzace horkých minerálů, konkrétně oxidu křemičitého, který tuhne v blízkosti mladé hvězdy vzdálené asi 1300 světelných let. Tento proces se v minulosti nikdy nepodařilo zachytit v jiném planetárním disku než v tom, ze kterého vznikla naše Sluneční soustava.
Vědecký tým z nizozemské Leidenské univerzity a amerických univerzit využil k potvrzení nálezu i detailní snímky z chilské observatoře ALMA. Analýza ukazuje, že minerály vznikají ve stejné části disku, kde se ve Sluneční soustavě nachází pás asteroidů – tedy místě, kde kdysi vznikala i Země.
Objev je pro astronomy průlomový. Nabízí jedinečný pohled na to, jak začínají vznikat planety, a umožňuje lépe pochopit i historii našeho vlastního planetárního systému. Podle vědců jde o dosud nejvěrnější paralelu s ranou Sluneční soustavou, kterou známe.
