Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a také tým z Fakulty elektroniky a informatiky Vysoké školy báňské vybudovali unikátní pěstební systém, v němž vystavují rostliny takzvanému abiotickému stresu. To je stres nesouvisející s živými organismy; spadá sem například stres z nedostatku světla, vody nebo kyslíku či naopak z nadbytku světla a vody. Reakci rostlin na stresové podmínky vědci zaznamenávají na různé druhy kamer a senzorů. Data z nich pak slouží k trénování pokročilých neuronových sítí.
„V pěstebních stanech dokážeme relativně přesně měřit a následně regulovat vnitřní environmentální podmínky. Díky tomu můžeme třeba krátkodobě zvýšit teplotu na 30 stupňů, čímž přivedeme rostlinu do stresu. Další prvek, který významně rozšiřuje možnosti výzkumu, je hydroponická kultivace, kde dokážeme živný roztok míchat, jak potřebujeme. Tím můžeme například rostlinu stresovat nedostatkem vápníku, fosforu nebo dusíku,“ popsal možnosti úpravy podmínek v pěstebním stanu vedoucí výzkumu Vlastimil Slaný.
Nasbíraný materiál vědci využívají k učení umělé inteligence, která poté dokáže s velkou přesností identifikovat příčinu stresu rostlin. Umělou inteligenci budou moci využívat zemědělci po celém Česku, ale i ve světě k tomu, aby zlepšili pěstování rostlin a včas odhalili například to, proč se dané plodině nedaří.
V budoucnu se vědci zaměří na obdobné sbírání dat u rostlin napadených škůdci.
