Protein FSP1 chrání buňky před specifickým typem buněčné smrti zvaným ferroptóza. Ta vzniká, když se železo v těle podílí na chemické reakci, která rozkládá tuky v buněčné membráně. Buňka se doslova rozpadne zevnitř, což je proces, který je u rakoviny žádoucí. Zablokováním FSP1 se tento ochranný štít odstraní a buňky se samy zničí.
Týmy z Harvardu a Newyorské univerzity testovaly účinky inhibitorů FSP1 na myších s nádory plic a mízních uzlin. Výsledky byly překvapivě podobné. Nádory u myší, kterým vědci protein zablokovali, rostly o desítky procent pomaleji a zvířata žila déle než kontrolní skupina. Vědci také zjistili, že čím víc FSP1 rakovinné buňky produkují, tím agresivněji se nemoc šíří a tím kratší je doba přežití pacientů.
Na rozdíl od dřív testovaných terapií zaměřených na jiný enzym GPX4, by nová metoda mohla být i bezpečnější. GPX4 totiž hraje důležitou roli v imunitním systému, a jeho potlačení může paradoxně oslabit obranu těla proti rakovině. Inhibice FSP1 tento problém nemá, cíleně míří na buňky nádoru, aniž by poškozovala T-lymfocyty, klíčové buňky imunitní odpovědi.
Zatím jde o ranou fázi výzkumu, klinické testy na lidech ještě nezačaly. Odborníci ale vidí v novém přístupu velký potenciál. Pokud se výsledky potvrdí i u lidí, mohlo by jít o revoluci v léčbě agresivních typů rakoviny.
