Výzkumníci chtějí vytvořit měkký a velmi odolný pryžový materiál, který si po šesti až osmi letech provozu zachová pružnost i těsnost, a to hlavně v podmínkách, v nichž ostatní materiály zcela selhávají, tedy především při vysokých teplotách, v přítomnosti olejových aerosolů, agresivních chemikálií a také radiace. Přesně takové prostředí najdeme například v cirkulačních čerpadlech jaderných reaktorů, které zajišťují chlazení.
„Na začátku musíme přesně definovat, co má nový materiál zvládnout – jaké teploty, jakou míru radiace, jaké chemické prostředí. A pak najít nebo navrhnout směs, která to všechno vydrží, aniž by ztratila pružnost a těsnící schopnosti. To je technicky velmi náročné, ale zároveň nesmírně důležité pro bezpečnost provozu,“ vysvětluje hlavní řešitelka projektu Simona Mrkvičková z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
