Válčete si sami, vzkazují státy Macronovi. Na Ukrajinu se jim nechce

Pondělní vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že by se do bojů na Ukrajině mohly přímo zapojit armády států NATO, vyvolalo mezi členskými zeměmi protichůdné reakce, které poukazují na nejednotu v přístupu k válce na východě Evropy. Ještě předtím než Macron vůbec tuto možnost zmínil, před ní varoval slovenský premiér Robert Fico. Proti nasazení aliančních vojsk na Ukrajině se následně vyjádřila i řada dalších států, například Německo, které je jedním z největších finančních i vojenských podporovatelů Ukrajiny. S rychlou reakcí přišly i Spojené státy, prezident Joe Biden vyslání vojsk na Ukrajinu kategoricky odmítl. Proti se postavilo i Švédsko a Chorvatsko, které vzkázalo, že Ukrajinu brání Ukrajinci. Řada zemí poznačuje prohlášení za soukromou Macronovu iniciativu.

Prezident s ní narazil i na domácí scéně. Kritikou nešetří zejména opozice, kdy předsedkyně nejsilnější nevládni strany Národní shromáždění Marine LePen uvedla, že Macron svými výroky představuje bezpečnostní riziko pro 70 procent Francouzů a šéf pravicových Les Républicains Éric Ciotti uvedl, že prezidentova slova jsou plná strašlivých důsledků. Jediný, kdo se za Macrona plně postavil, je litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. „O osudu Evropy se rozhoduje na ukrajinských bojištích. Doba, jako je tato, vyžaduje politické vedení, ambice a odvahu myslet nestandardně,“ řekl.

Naopak Rusko, kterého by se vyslání vojsk na Ukrajinu přímo dotklo, sdělilo slovy mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, že takový krok by byl nevyhnutelným začátkem třetí světové války.