Výstavba hlavní části vozovny, která zahrnuje novou halu pro odstavování a opravu tramvají, přestavbu a modernizaci většiny areálu, začala v září 2022. V sobotu odtamtud v ranních hodinách po pěti letech a devíti měsících opět začaly jezdit pravidelné tramvajové linky.
Hlavní částí stavby vozovny Hloubětín je nová hala s 22 kolejemi s kapacitou pro 61 článkových tramvají délky až 32 metrů. Má šest stanovišť s kapacitou pro 12 článkových vozidel. Hala údržby je vybavená nejmodernější technologií pro údržbu nízkopodlažních tramvají, včetně lávek, zvedáků a boxu pro lakování komponentů pláště tramvají. Opravená je i venkovní kolejová harfa a nově přibylo trolejové vedení po celé vozovně. Celkem se tak položilo 4 038 metrů kolejí a 6 077 metrů trolejového vedení.
Střecha nese fotovoltaické panely s možností případného rozšíření. Na jižní a východní straně fasády jsou solární panely určené k teplovzdušnému dotápění haly údržby. Součástí rekonstrukce je i kaskáda tepelných čerpadel sloužící k hlavnímu vytápění haly. K mytí tramvají se používá dešťová voda zachytávaná do nové retenční nádrže. Šedá voda z umyvadel a sprchových koutů se využívá ke splachování toalet. Odpadní vody z mycí linky se recyklují v místní čističce. Dopravní podnik v areálu nechal postavit i další budovy, modernizací prošla také původní hala denního ošetření.
„Končí zhruba jedenáctiletá anabáze přípravy této rozsáhlé investiční akce, která začala v roce 2013 zjištěním problému se střechou haly pro odstav, pokračovala v roce 2014 studií proveditelnosti, v lednu 2018 ukončením vypravování z haly, v červnu 2019 ukončením vypravování a vystěhováním tramvají z Hloubětína a v tom samém roce v srpnu odstřelem střechy haly. Nevyšlo to na den přesně, ale alespoň na měsíc – 11. března 1951 zahájila provoz původní vozovna Hloubětín. Dnešek se dá považovat za její restart. Pevně věřím, že vozovna Hloubětín verze 2025 vydrží déle než ta původní,“ řekl Jan Šurovský, technický ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy.
Náklady na výstavbu nové vozovny se vyšplhaly na téměř 1,9 miliardy korun bez daně. Cena zahrnuje i přípravu projektu, bourání staré deponovací haly, odvoz sutin a výstavbu nového energocentra.
