V poslední březnový víkend začne platit letní čas. Ve dvě hodiny v noci na neděli se posune o 60 minut vpřed. Lidé, kteří nemusejí být v neděli či o Velikonočním pondělí v práci, vítají, že budou mít na přivyknutí si o den víc.
Řadě lidí totiž změna času komplikuje život. Výpadek z přirozeného denního rytmu vyvolává poruchy koncentrace a snižuje pracovní výkonu. Těžce změny vnímají i lidé s poruchami spánku.
Změna času ale může mít i jistá pozitiva, jednou dokonce zabránila teroristickému útoku. Jednalo se o změnu na zimní čas. V září 1999 palestinští teroristé připravili bomby, aby je rozdali svým kolaborantům v Izraeli. Ale nekontrolovali svůj čas. Vzhledem k tomu, že bomby byly nastavené na letní čas, explodovaly o hodinu dříve, než teroristé očekávali. Exploze nastaly ve chvíli, kdy je teroristé instalovali, místo civilistů tak přišli o život jen strůjci akce.
Američtí výrobci sladkostí zase roky žádali, aby letní čas končil až po Halloweenu, kdy děti vyrážejí do ulic a sbírají po sousedech sladkosti. Když se čas posune před svátkem, znamená to menší tržby, protože mnoho dětí nesmí po setmění ven.
Výrobci uspěli, od roku 2007 je skutečně o Halloweenu letní čas. Zvyšuje to i bezpečnost dětí. Úmrtí dětských chodců v tento den totiž bývala za zimního času čtyřikrát častější než po zbytek roku.
30. dubna 1916 se ručičky všech hodin v Německu posunuly o hodinu dopředu – ve 23 hodin nastala půlnoc. Berlínská opera proto začala představení o hodinu dřív, aby divákům neodjely obvyklé spoje.
Zajímavá situace může nastat i na porodním sále při narození dvojčat. Když se jedno z nich narodí před druhou ráno a druhé až po ní, oficiálně bude mít v záznamech o hodinu pozdější čas. Při podzimní změně může nastat ještě kurióznější situace. Když se první dítě se narodí ve 2:55 a druhé o deset minut později, jeho porod bude ve 2:05, bude tak papírově starší než jeho starší sourozenec.
