pátek 19. července 2024

V česku loni rostla poptávka po uhlí. Celkem se vytěžilo 35 milionů tun

V Česku se nadále těží uhlí. V roce 2022 se vytěžilo o 14 procent hnědého uhlí více než v předchozím roce.

uhlí

Ilustrační foto.
Zdroj: Pexels

  • Ilustrační foto.
  • Zdroj: Pexels

Energetická krize v loňském roce způsobila, že se uhlí těžilo více než v předešlých letech. Meziročně vzrostla produkce hnědého uhlí o 14 procent. Celkem bylo u nás vytěženo 35 milionů tun uhlí, přitom do roku 2033 by Česko mělo s těžbou skončit. Obrysy pro příští desetiletí by měla dát tuzemské energetice aktualizace Státní energetické koncepce a Národního klimaticko-energetického plánu.

Nárůst těžby uhlí nezaznamenalo jen Česko, ale celý svět. Oproti roku 2021 stoupla produkce uhlí celosvětově o sedm procent. Podle nejnovější zprávy Statistical Review of World Energy z června letošního roku táhla růst poptávky především Čína, která vloni spálila více než 55 procent světové spotřeby uhlí, a Indie, na kterou připadá necelých 13 procent. V Evropě naopak spotřeba uhlí meziročně klesla o 3,1 procent.

Evropským „premiantem“ v těžbě uhlí je Německo, které vloni bylo se 133 miliony tun vytěženého uhlí zodpovědné za 1,52 procent světové produkce. Česká republika se s hodnotou 35 milionů tun umístila v rámci Evropy na čtvrtém místě. Letos těžba uhlí opět prudce klesá a pravděpodobně se vrátí pod úroveň roku 2021. „Snahy o ozelenění a investice do obnovitelných zdrojů jsou patrné ve všech zemích EU, v Česku například od roku 2022 raketově roste zájem o fotovoltaiku. Se zastavením dodávek surovin z Ruska se ale řada zemí více spoléhala na okamžitě dostupné domácí zdroje jako je právě uhlí,” řekla Kateřina Novotná, analytička Evropy v datech.

V Česku pokrývá uhlí necelou polovinu spotřeby elektřiny. „Každý stát si svůj energetický mix volí sám. To je ostatně zakotveno v článku 194 smlouvy o fungování Evropské unie,” uvedla Novotná.

Odklon od uhlí už ohlásila řada evropských uhelných regionů. Nejdéle plánují uhlí využívat v Polsku, a to do roku 2049. V Německu je situace složitější. Země původně ohlásila odklon od uhlí do roku 2038, v loňském roce ale kancléř Olaf Scholz žádal o posun termínu již na rok 2030. Česko plánuje podle programového prohlášení současné vlády Petra Fialy uhelné elektrárny odstavit do roku 2033. Odstavovány by však měly být „pod podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit.

Autor: Šimon Mitro
Zdroj: Evropa v datech

Související

51208513836_7a383ae40a_b
Zahraniční

Žádný bojkot Maďarska nebude. Na jednání přijedou skuteční ministři

profimedia-0889958565
Zahraniční

Trumpův viceprezident vystrkuje drápky. Pustil se do Bidena, nešetřil ani Čínu

IMG_0877_1
Zahraniční Video

Unikátní fotky dokazují, že peruánský kmen smrtelně ohrožují těžaři

cHJpdmF0ZS9sci9pbWFnZXMvd2Vic2l0ZS8yMDIyLTA0L2ZsODA0OTk3MTUxNi1pbWFnZS1rcHFvaDZuby5qcGc.jpg-1
Zahraniční

Státy proruských vojenských junt se spojily. Jde zejména po zásoby uranu