Přestože na místě očekávali zajímavé nálezy, neminulo archeology velké překvapení. „Odkryli jsme kompletně zachované přízemí zděného domu z 13. století. Takové domy se v běžné měšťanské zástavbě Brna vrcholného středověku téměř nevyskytují a pokud ano, nacházeli jsme doposud jen malé útržky zdiva poničeného mladšími zásahy. Tak dobře zachovalá stavba je jedinečná,“ uvedl archeolog Aleš Navrátil z Muzea města Brna.
Vysoká spodní voda udržela ve skvělém stavu dřevěné nálezy, zejména konstrukce, jakými jsou výdřevy středověkých sklepů, studní nebo odpadních jímek. Odborníci si díky nim můžou udělat obrázek o způsobu provedení konstrukcí, které se ze středověku běžně nedochovávají, získají přesnější představu o tehdejší úrovni tesařského řemesla a také na základě analýzy letokruhů poměrně přesně nálezy datují.
Při vývoji města zpravidla narůstal terén postupným hromaděním vrstev zeminy a nepotřebného materiálu od středověku po současnost. „Dostali jsme se do hloubky necelých tří metrů těchto vrstev a dokumentujeme na nich přes 700 let vývoje města. Žádnou podobně rozsáhlou a jedinečně zachovalou plochu již v centru města nenajdeme,“ zdůraznil ředitel archeologické společnosti Marek Peška.
Pro poznání středověkého života v Brně je archeologický výzkum zásadní. Velkým zdrojem informací jsou sice psané historické prameny, ale ty se týkají jen určitých a často vyšších sfér společnosti. „To, co lidé používali v každodenním životě, co vyhazovali, nám prozradí právě jen výzkum v místě. Proto je tak důležitý,“ zdůraznil Navrátil.
Kromě konstrukcí domů archeologové vykopali i tisíce drobných předmětů, nejčastěji zlomky stolní a kuchyňské keramiky nebo zvířecí kosti. K častým nálezům patřily i železné předměty, tedy součásti konstrukcí domů, nářadí nebo nábytku. Plocha ukrývala také artefakty z mladší doby kamenné: několik kusů pazourku a kamennou sekyrku nebo mušli, která svědčí o středověkých kontaktech se Středomořím.
