Velkou debatu nejen mezi studenty vyvolalo plánování změny školského systému ve Velké Británii. Ministerstvo školství uvažuje o zkrácení letních prázdnin ze šesti týdnů na čtyři. Současná délka se řídí podle vzdělávacího plánu, který začal v zemi platit už za vlády královny Viktorie.
Důvodem, proč se o zkrácení prázdnin začalo uvažovat, jsou mezery ve vzdělávání, které vznikly v období pandemie. Čtyřtýdenní prázdniny by tak podle odborníků mohly dobu nutnou pro opakování už probrané látky výrazně zkrátit. Učitelé prý navíc po letních prázdninách zaznamenávají více problémů s chováním žáků a duševní pohodou.
Proti zkracování volna nejsou jen studenti, ale i celá řada učitelů. Podle průzkumů by se čtyřtýdenním volnem souhlasilo jen 29 procent dotázaných. I přes to, že by dostali kompenzaci v podobě dvou týdnů uprostřed roku. "Zkrácení letních prázdnin by učitelům stále poskytlo dostatek času na zotavení, zatímco dvoutýdenní přestávky během únorového a říjnového pololetí by poskytly tolik potřebné volno během vysilujících částí akademického roku," řekl Lee Elliot Major, profesor sociální mobility na Exeterské univerzitě.
Prodloužení podzimních a zimních prázdnin se nelíbí ani celé řadě rodičů. Znamenalo by to pro ně komplikace se zajišťováním péče o mladší žáky, když sami musejí chodit do zaměstnání.
Kde mají děti nejdelší a nejkratší prázdniny
Pokud Británie zavede čtyřtýdenní letní prázdniny, budou nejkratší v Evropě. Ve švýcarském kantonu Aargau jsou v létě děti doma pět týdnů. Šestitýdenní volno má zatím Británie, stejně jako Německo, Holandsko a Lichtenštejnsko.
13 týdnů si užívají školáci v Lotyšsku, Litvě, Portugalsku nebo Turecku. Italové mají 14 týdnů letního volna, děti na prvních stupních v Bulharsku mají prázdniny dlouhé 15 týdnů.
