Německou azylovou politiku v poslední letech označil Kissinger za velmi problémovou v souvislosti s oslavami útoku na Izrael. Právě v německých ulicích se totiž uskutečnily největší oslavné akce na území Evropy, které schvalovaly počínání radikální islamistické organizace Hamás, jež o víkendu rozpoutala útočnou válku proti Izraeli. „Bylo těžkou chybou vpustit do země tolik lidí zcela odlišných kultur, náboženství a přesvědčení, protože to v těchto zemích vytváří zájmové skupiny,“ vzkázal se svého sídla v Connecticutu stoletý politik.
Sám má s antisemitskými názory a činy vlastní zkušenosti, protože pochází z Německa, odkud musel do Ameriky utéct v roce 1938 před Adolfem Hitlerem kvůli svému židovskému původu. „Apeluji na Německo, aby podporovalo Izrael. A to v extrémní případě i vojensky,“ podotkl Kissinger.
Was eigentlich die Mehrheit schon immer wusste, aber von vielen Politikern, meistens von den Grünen, immer geleugnet wurde, bestätigt Henry Kissinger in einem exklusiven Interview mit WELT-TV.
— Rico Brick (@rico_brick) October 11, 2023
Er nennt deutsche Migrationspolitik einen „schweren Fehler“.https://t.co/0GsDtyrKBr
Se situací kolem Izraele a jeho arabských sousedů má Kissinger letité zkušenosti. Před padesáti lety se totiž významnou měrou zasadil o to, aby skončila Jomkipurská válka, když Izrael napadl Egypt a Sýrie. Do Izraele vyslal vzkaz i v roce 2005, když se Židovský stát rozhodl vzdát se sporného územní Pásma Gazy a přenechat jej Palestincům. „Nelze nadále dělat ústupky lidem, kteří svými činy ukázali, že mír nebude. Musí přijít trest,“ řekl tehdy Kissinger.
