Beitla vedlo k podání návrhu to, že kraj ve volbách přišel oproti minulosti o část poslaneckých mandátů. Tvrdí, že v regionu potřebovaly strany k získání jednoho mandátu víc hlasů než jinde v republice. Podle něj tím vznikla nerovnost mezi voliči v různých krajích i uvnitř samotného regionu. Upozorňuje taky na rozdílné výsledky jednotlivých subjektů v kraji. Podle něj získalo hnutí STAN dva mandáty, zatímco koalice Spolu jen jeden, i když dostala víc hlasů.
Další návrh podalo hnutí Švýcarská demokracie. To se snaží zpochybnit pětiprocentní hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny. Ve volbách ale získalo jen zlomek hlasů. Ústavní soud se touto hranicí zabýval už v minulosti a opakovaně ji potvrdil.
K Ústavnímu soudu směřuje taky stížnost související s kampaní hnutí SPD. Kritika míří na způsob, jakým hnutí pracovalo s tématem migrace. Soudy už dřív dospěly k závěru, že kampaň byla problematická, ale neměla zásadní vliv na výsledek voleb.
Další případ se týká postavy dezoscény Ondřeje Thora, který víc než rok kempoval v petičním stánku u Úřadu vlády. V době voleb byl na Slovensku a chtěl hlasovat na zastupitelském úřadu v Bratislavě. Protože neměl platné osobní doklady, úředníci mu hlasování neumožnili a on se obrátil na soud.
Všechny případy už řešil Nejvyšší správní soud. Ten žádné ze stížností nevyhověl. Zároveň ale upozornil na chyby ve volebním okrsku v Blansku, kde se objevily nesrovnalosti v počtu hlasů. O všech návrzích nyní rozhodne Ústavní soud.
