I když Ústava 9. května znamenala upevnění moci Komunistické strany Československa, byla stále ještě ve znamení pluralitní demokracie, kdy například deklarovala nezávislost soudů či základní lidská práva a svobody. Tím se odlišovala od jiných nově zaváděných, takzvaných stalinistických ústav v jiných zemích sovětského bloku. Pro odpůrce Vítězného února a nastupující komunistické moci mohla být nadějí, kdyby ji vládnoucí garnitura začala dodržovat. S tím si však nikdo hlavu nelámal, což ukázaly následující roky. Ústava 9. května platila do roku 1960, kdy ji nahradila Ústava Československé socialistické republiky.
Pro budoucnost země však Ústava 9. května přece jen byla zásadní. Stala se totiž předmětem sporu mezi vládou Klementa Gottwalda a tehdejším prezidentem Edvardem Benešem. Protože ústava zatracovala poměry První republiky, odmítl ji Beneš podepsat. Dva dny předtím než Ústava 9. května vstoupila v platnost, Beneš na svou prezidentskou funkci rezignoval. O týden později na Pražský hrad usedl jako hlava státu Klement Gottwald, který ústavu, jíž vytvořil on sám a jeho spolupracovníci, okamžitě podepsal. Následujících pět let pak bylo ve znamení politických procesů s výnosy trestů smrti.
