NASA oznámila, že plánovaný reaktor, původně navržený na 40 kW, bude mít více než dvojnásobný výkon a mohl by fungovat už od roku 2030. Cílem je zajistit stabilní energii pro lunární základny v rámci programu Artemis, který má připravit půdu pro cesty na Mars. Součástí bude i přenosová a úložná infrastruktura.
Odborníci upozorňují, že provoz reaktoru na Měsíci znamená extrémní technickou výzvu – teploty až -200 °C, žádná atmosféra a omezené chlazení. Zařízení má být proto zcela utěsněné a na Měsíc dopraveno v neaktivním stavu.
Měsíční závody mají geopolitický rozměr. Ačkoli mezinárodní smlouvy zakazují nárokování území, ochranné zóny kolem reaktorů mohou fakticky blokovat přístup k důležitým místům. Čína s Ruskem plánují vlastní výzkumnou stanici do roku 2035 a testují přistávací modul pro pilotovanou misi už v roce 2030.
Evropa se do soutěže zapojuje vlastními technologiemi – od italského projektu SELENE přes satelitní síť Moonlight až po tréninkové centrum LUNA v Kolíně nad Rýnem. Tyto iniciativy mohou z Evropy učinit nejen partnera USA, ale i samostatného hráče.
Pokud se plány naplní, do deseti let může Měsíc připomínat technologický park, kde hlavní otázkou nebude, zda zde budou základny, ale kdo určí pravidla jejich fungování.
