Česká sklizeň vstupuje do poloviny a výsledky jsou alarmující. Zemědělci očekávají nejhorší sklizeň řepky za posledních 17t let a druhou nejhorší sklizeň pšenice za 12 let. Pokles výnosů je důsledkem nejen zmenšení osevních ploch, ale i extrémních výkyvů počasí, které od jara trápí republiku. Komoditní rada pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře odhaduje, že ztráty na tržbách mohou dosáhnout až šesti miliard korun.
Podle aktuálních údajů Státního zemědělského intervenčního fondu bude letošní sklizeň pšenice a řepky výrazně podprůměrná. Řepka by mohla dosáhnout necelého milionu tun a pšenice kolem 4,5 milionu tun, což jsou nejhorší výsledky v posledních letech. Neobvyklé jarní teplo urychlilo vegetační vývoj rostlin, ale silné mrazy v dubnu a přívalové deště v červnu vážně poškodily plodiny a komplikovaly žně.
Snížení osevních ploch přispívá k nižším výnosům. Výměra pšenice klesla o 41 tisíc hektarů a plocha řepky o 37 tisíc hektarů. Tento trend je patrný v celé Evropě a je důsledkem klesající rentability pěstování kvůli levným dovozům z Ukrajiny a dalších zemí. Očekává se, že sklizeň pšenice v Evropě dosáhne 130,5 milionu tun a sklizeň řepky 17,3 milionu tun, což je meziročně o téměř 14 procent méně.
