Masarykův včelín stojí v Lumbeho zahradě od 30. let minulého století. Do té však veřejnost přístup nemá, proto ho návštěvníci zahlédnou jen z Masarykovy vyhlídky vzdálené zhruba sto metrů.
Včelín stojí na nejvyšším místě zahrady. Vystavět ho nechal í Tomáš Garrigue Masaryk společně se zmíněnou vyhlídkou. Je přesnou kopií slovenského včelína v Bystřičce u Turčianského Svatého Martina, kam československý prezident často jezdíval do svého letního domu. Včelín pro Lumbeho zahradu navrhl proslulý slovinský architekt Josip Plečnik.
„I přes své stáří je včelín plně funkční a v současné době je přizpůsobený pro chov osmi včelstev, která produkují od deseti do šedesáti kilogramů medu na úl ročně. Hotový med je využívaný k protokolárním potřebám Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu. V současnosti ve včelíně chováme matky linie Sklenár, kterým patří polovina včelína, ve druhé polovině se nachází včelařská pracovna,“ popisuje Jan Komberec z Odboru servisu Správy Pražského hradu.
V Lumbeho zahradě se pěstuje přes 70 druhů rostlin pro výzdobu Pražského hradu při protokolárních akcích, například gerbery, anturie či orchideje. Polovinu zahrady tvoří okrasná část s Masarykovým včelínem či požární nádrží z doby Rudolfa II., polovinu pak skleníky, záhony či kompostárna.
Návštěvníci mohou do Jeleního příkopu, odkud je včelín vidět, zavítat každý den, a to od deseti hodin dopoledne do šesti hodin do večera. Vstup je zdarma.
Co jste o včelíně nevěděli?
- Pro včelín nechal architekt Jože Plečnik vytvořit vývýšený násep, aby byl dobře vidět.
- Za druhé světové války všechny včely vyhubil včelí mor. V padesátých letech se ale včelín obnovil.
- Největšími rekonstrukcemi prošel v 80. letech, v letech 1985 a 1995 následovaly menší opravy.
- Med slouží výhradně pro potřeby Pražského hradu, zejména pro prezidenta a jeho hosty.
