Nové fotografie pořídili v peruánské Amazonii členové Survival International, organizace, která se snaží zachovat životy a půdu podobných národů. Dokazují podle nich, že je nutné zrušit koncese pro těžbu, protože se dostala jen pár kilometrů od obyvatel největšího nekontaktovaného kmene na světě.
„Více než 50 lidí z kmene Mashco Piro se v posledních dnech objevilo poblíž vesnice Yine v Monte Salvadu v jihovýchodním Peru. Při jiném incidentu se další skupina 17 lidí objevila poblíž sousední vesnice Puerto Nuevo. Členové sousedního kmene Yine, kteří mluví příbuzným jazykem, už dřív uvedli, že Mashco Piro rozzlobeně odsoudili přítomnost dřevorubců na jejich pozemcích,“ popisuje organizace Survivor na svém webu.
"Je to nezvratný důkaz, že mnoho členů Mashco Piro žije v oblasti, kterou vláda nedokázala ochránit, a dokonce ji prodala těžařským společnostem. Těžaři dřeva by mohli přinést nové nemoci, které by vyhladily kmen a je zde také riziko násilí na obou stranách. Je velmi důležité, aby územní práva Mashco Piro uznal a chránil zákon," uvedl Alfredo Vargas Pio, prezident místní domorodé organizace.
"Chystá se humanitární katastrofa – je naprosto nezbytné dřevorubce vyhnat a území Mashco Piro konečně řádně chránit,“ míní ředitelka Survival International Caroline Pearce.
Jak žije kmen Mashco Piro?
Domov má hluboko v deštných pralesích jihovýchodního Peru a je největším nekontaktovaným kmenem na zemi, odhaduje se, že má víc než 750 členů. Členové národa žijí v chýších z palmových listů. Živí se rybolovem, želvími vejci, ovocem a zeleninou.
Kaučukoví baroni vtrhli na jeho území v 80. letech 19. století při nechvalně proslulém kaučukového boomu, který v té době zachvátil západní Amazonii. Zotročili tisíce domorodých obyvatel na jejich vlastní půdě, vraždili, bičovali, znásilňovali a okrádali je o jejich lesy a jejich domovy. Mashco Piro se rozplynulo v lese, hledalo prameny vzdálených řek a zůstávalo stranou, skryté a nekontaktované. Dnes jsou jejich potomci, kteří nadále žijí v izolaci, svědky toho, jak je jejich země znovu napadená, tentokrát kvůli těžbě dřeva.
V roce 2002 vláda v reakci na lobbování místní domorodé organizace vytvořila teritoriální rezervaci Madre de Dios, aby chránila les obývaný Mashco Piro. Bujné území překypující životem se rozprostírá v několika povodích poblíž hranic s Brazílií. Rezervace však pokrývá pouze třetinu původně navrženého území. Vláda navíc rozprodala velkou část oblasti jako koncese na těžbu dřeva, čímž dala těžařským společnostem právo kácet zde mahagon a další cenné tvrdé dřevo po celá desetiletí.
Těžaři vytlačují Mashco Piro z lesa. Kmen se v posledních letech objevuje na březích řek naproti usedlým komunitám spřízněného národa Yine. Příležitostně si bere banány a juku ze zeleninových zahrad Yine nebo žádá o mačety a hrnce na vaření.
I když mají společné předky, kontakt mezi Yine a Mashco Piro je nebezpečný pro obě strany. Nekontaktovaní Mashco Piro nemají imunitu vůči běžným nemocem, což by mezi nimi mohlo vyvolat smrtící epidemii. Příležitostně také útočí na okolní vesničany z důvodů, které zůstávají nejasné, ale předpokládá se, že souvisejí s pokračujícím zasahováním na jejich území.
Dřevorubci nehlásí pozorování Mashco Piro, protože se obávají, že by to omezilo těžbu. Muž z kmene Mashco Piro řekl jednomu vesničanovi z kmene Yine: "Muži, kteří nosí oranžovou, jsou špatní lidé." Dřevorubci na sobě mívají oranžové kombinézy.
Mashco Piro se občas nechají spatřit turisty na cestě do národního parku Manu.
