Umělá inteligence se stává běžnou součástí každodenního života a spolu s tím roste i zájem odborníků o její vliv na lidský mozek. Neurovědci a specialisté na digitální chování se shodují, že pravidelný kontakt s nástroji založenými na AI mění způsob, jak lidé pracují s informacemi. Mozek se přizpůsobuje prostředí, ve kterém není nutné si fakta pamatovat, ale stačí vědět, kde a jak je rychle získat.
Podle výzkumů to může vést k oslabení dlouhodobé paměti a ke snížení schopnosti hlubokého soustředění. Rychlá dostupnost odpovědí zároveň posiluje návyk na okamžité řešení problémů, což se může projevit nižší trpělivostí při čtení delších textů nebo při řešení složitějších úkolů. Tento efekt je podle odborníků výraznější u dětí a dospívajících, jejichž mozek je stále ve vývoji.
Zároveň však experti odmítají jednoznačně negativní hodnocení. Umělá inteligence může při správném používání podporovat učení, kreativitu i analytické myšlení. Rizikem se stává ve chvíli, kdy nahrazuje vlastní úsudek a kritické myšlení.
