Kardiovaskulární choroby zůstávají hlavní příčinou úmrtí a invalidity v Evropské unii. Podle dat Organisation for Economic Co-operation and Development na ně ročně umírá asi 1,7 milionu lidí a postihují zhruba 62 milionů obyvatel. Právě proto vědci hledají nové cesty, jak léčbu zpřesnit a zefektivnit.
Tým z Imperial College London vyvinul nástroj umělé inteligence s názvem CardioKG. Ten propojuje detailní zobrazení srdce s genetickými a lékařskými daty z databáze UK Biobank. Systém analyzoval informace tisíců lidí, včetně pacientů se srdečním selháním, fibrilací síní či po infarktu, i zdravých dobrovolníků.
Díky takzvaným znalostním grafům dokáže CardioKG přesněji odhadnout, které geny a léky souvisejí s konkrétními srdečními potížemi. Podle vedoucího výzkumu Declana O’Regana umožňuje spojení zobrazovacích dat s genetikou objevovat nové léčebné možnosti rychleji než dosud. Cílem je péče šitá na míru tomu, jak srdce jednotlivce skutečně funguje.
Analýza upozornila například na možný přínos methotrexátu, běžně používaného při revmatoidní artritidě, u pacientů se srdečním selháním. U léků na cukrovku ze skupiny gliptinů se zase ukázal potenciál u fibrilace síní. Výzkum naznačil i ochranný vliv kofeinu u části pacientů, vědci však zdůrazňují, že to není důvod měnit dosavadní návyky.
Autoři studie plánují technologii dále rozšířit tak, aby sledovala vývoj nemocí u jednotlivých pacientů v čase. To by mohlo otevřít cestu k ještě přesnější, personalizované léčbě nejen srdečních chorob, ale i dalších onemocnění.
