Výroba produktů z biologicky odbouratelného materiálu pojmenovaného Rekrill má několik kroků. Prvním je vysušení potravinového odpadu a jeho nadrcení na prášek, ke kterému se přimíchá rozložitelná plastová náhražka polyhydroxybutyrat. Z tekuté směsi se vytvoří vlákno, které se navine na špulku. Posledním krokem je tisk samotných doplňků, jako jsou hodiny, zarážky na knihy, misky, lampičky, ale i malé kusy nábytku, třeba stoličky, nebo poličky, na 3D tiskárně.
Výhodou materiálu je, že je rozložitelný i na domácím kompostu. Zároveň je při správném používání pevný jako dřevo. Jeho jedinou nevýhodou je, že je poměrně drahý. Oproti běžnému plastu je až šestkrát dražší. Malá stolička vyjde zakazníka na bezmála sedm tisíc korun.
Firma s inovativním výrobním procesem se nyní zabývá myšlenkou rozšíření zpracovávaného odpadu i na vaječné skořápky a zbytky z hroznů a rajčat.
