Atlantický les na pobřeží Brazílie patří k nejbohatším ekosystémům, ale lidská expanze ho zmenšila na zhruba třetinu původní rozlohy. Jak z krajiny mizí volně žijící zvířata a lidé se přibližují k okrajům lesa, komáři častěji volí člověka jako nejdostupnější zdroj krve. Studie v časopise Frontiers in Ecology and Evolution upozorňuje, že tento posun může zhoršit zdravotní rizika pro obyvatele v okolí.
Výzkumníci sbírali komáry ve dvou přírodních rezervacích ve státě Rio de Janeiro pomocí světelných pastí. Celkem odchytili 1 714 komárů z 52 druhů, z nichž 145 samic mělo v těle krev. U 24 samic dokázali vědci určit původ krve a zjistili 18 lidských případů, dále šest ptáků, jednoho obojživelníka, jednoho psovitého živočicha a jednu myš.
Autoři zdůrazňují, že chování komárů ovlivňuje nejen vrozená preference, ale hlavně dostupnost a blízkost hostitele. Když lidé vytlačí zvířata z jejich stanovišť, komáři získají jednodušší přístup k lidské krvi. V regionech studie přitom komáři mohou přenášet viry žluté zimnice, dengue, zika, chikungunya i další infekce.
Data zároveň ukazují limity současného poznání. Podíl samic s krví dosáhl necelých sedmi procent a vědci určili původ krve asi u 38 procent analyzovaných vzorků. Podle autorů ale už samotné zjištění silné orientace na člověka umožní cílenější dohled, prevenci a strategie, které budou víc počítat s rovnováhou ekosystému.
