Spolupráce Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se záchrannými stanicemi, ekologickými organizacemi a vládami jednotlivých zemí se mimo jiné snaží ochraňovat kriticky ohrožené živočišné druhy. U několika savců na pokraji vyhynutí se podařilo značně zvýšit jejich populaci.
Jedním z příkladů je sajga tatarská, malá antilopa velikosti kozy s robustním nosem. Tento druh v minulosti čítal miliony kusů a žil napříč pastvinami od Evropy po Čínu. Nadměrný lov a pytlačení zapříčinil, že se druh vyskytuje pouze na několika územích Kazachstánu, Mongolska a Ruska. Kazašská vláda ochraňuje a revitalizuje přes 7,5 milionů hektarů stepi. Díky tomu, se populace sajgy na území Kazachstánu rozrostla z 50 tisíc kusů v roce 2006 na aktuálních 1,3 milionu.
V centrální Africe se populace goril snížila k aktuální tisícovce kusů, které přežívají v pohoří Virunga na hranici Ugandy, Rwandy a Konžské demokratické republiky. Vlády těchto tří zemí se snaží poslední teritoria goril chránit a rozšiřovat okolní lesy. Revitalizace zahrnuje přes 1000 hektarů v okolí Národního parku Mgahinga Gorilla, odkud se snaží vykácet nepůvodní exotické druhy stromů, aby se gorilí populace mohla rozšířit a vrátit na své původní území. Gorily byly na pokraji vyhynutí na sklonku 70. let, od roku 1980 se vlády snaží největší lidoopy na zemi ochraňovat a jejich populace od té doby neklesá.
Dalším příkladem je jediný druh pantera žijící v Americe. Jaguár americký obýval část amazonského pralesa a lesy podél pobřeží Brazílie, Paraguaye a Argentiny. Kvůli deforestaci a intenzivnímu zemědělství přišel jaguár o 80 % původního prostředí. V okolí řeky Paraná na hranici Brazílie, Argentiny a Paraguaye se podařilo populaci jaguára od roku 2005 navýšit o 160 % díky revitalizaci lesů a ochraně území. Většina původního území je však vlivem člověka nenávratně pryč.
