Sobota 20. července připomíná 50 let od turecké invaze na Kypr, události, jejíž důsledky přetrvávají dodnes. Invaze byla reakcí na předchozí státní převrat organizovaný řeckou vojenskou juntou a Kyperskou národní gardou, což mělo za následek složitý konflikt s historickými kořeny a významnými geopolitickými důsledky pro oblast Středozemního moře.
Konflikt na Kypru má kořeny v rozmanité populaci ostrova a jeho koloniální historii, která se datuje od osmanské vlády v letech 1571 až 1878, následovanou britskou správou až do získaní nezávislosti v roce 1960. Napjaté vztahy mezi řeckými Kypřany usilujícími o sjednocení s Řeckem a tureckými Kypřany, kteří prosazovali spojení s Tureckem či rozdělení ostrova, vedly k násilím v 60. letech a nakonec k ustanovení mírových sil OSN v roce 1964.
Turecká invaze, známá také jako Kyperská krize, měla za následek rozdělení ostrova, což vedlo k rozsáhlému přesídlení a hlubokým politickým a kulturním změnám, které přetrvávají dodnes. Mírová jednání, například Annanův plán v roce 2004, který byl přijat tureckými Kypřany, ale odmítnut řeckými Kypřany, ukazují na trvající neshody a odlišné cíle obou komunit. Navzdory mnoha snahám o usmíření zůstává trvalé řešení kyperského problému nejisté.
