Situace v Tunisku začíná připomínat atmosféru roku 2011, která vedla k takzvanému Arabskému jaru, při kterém padl autoritářský režim prezidenta Zína Abadína bin Alího. I když tentokrát obyvatelé Tuniska nevidí nepřítele v diktátorském zřízení, důvod jejich protestů je pořád stejný. Špatná ekonomická situace a vysoká nezaměstnanost.
Vývoj událostí v Tunisku sleduje s napětím i Evropská komise, která se odhodlala k rozhodnému kroku. Navrhla totiž podporu tuniské ekonomice prostřednictvím další půjčky, která by tentokrát měla dosáhnout výše 500 milionů eur. Peníze plánuje využít na reformu ekonomického systému země, která na rozdíl od přijetí nové, demokratické ústavy, zaznamenává zpoždění a výrazné trhliny.
Tunisku se nedaří ani v dříve tolik důležitém cestovním ruchu. Zemi totiž sužují teroristické akce islámských radikálů, kvůli nimž ve státní kase chybí tolik důležité peníze právě z turismu.
