Vydra říční je chráněný, i když velmi kontroverzní druh. Jedni v v lasicovité šelmě vidí roztomilého živočicha, jiní ji považují za škodnou, která likviduje rybí obsádky v rybnících a řekách. Ještě před 50 lety jí u nás hrozilo vyhynutí, její populace klesla na 170 jedinců.
„Výskyt vydry na Šumavě v posledních dvaceti letech prošel zajímavým vývojem. Mezi roky 2006 až 2011 poukázali hodnotitelé celorepublikového mapování na možný negativní trend. Zdálo se, že počty obsazených lokalit klesají. Výsledky dalšího mapování, už měly trochu pozitivnější vývoj, když obsazenost mapovacích kvadrátů vzrostla o 20 až 40 procent,“ vzpomíná vedoucí zoologického oddělení Správy Národního parku Šumava Jan Mokrý.
Správa parku chtěla vlastní, podrobnější monitoring. V roce 2015 zoologové rozčlenili Šumavu do 86 čtverců o rozloze 6 krát 5,6 km. V každém čtverci vybrali dva mosty překonávající řeku nebo potok, pod kterými panovaly vhodné podmínky pro značkování vyder. Mosty se tak staly klíčovou součástí monitoringu. „Vydra patří mezi teritoriální druhy, a své teritorium si značí mimo jiné trusem. Ten zanechává často pod mosty, kde ho nesmývá déšť. Důležitou podmínkou je například to, že konstrukce mostu musí umožnit vydře, aby pod ním prošla suchou nohou. V takovém případě je relativně snadné potvrdit přítomnost tohoto úžasného živočicha v dané lokalitě,“ vysvětluje Mokrý.
Díky pravidelnému monitoringu se potvrzuje, že výskyt vyder je na území Národního parku i Chráněné krajinné oblasti Šumava stabilní, žijí jich tam desítky. Každoročně vydry obsadí 90 procent všech monitorovaných lokalit.
