V České republice se stále více rozrůstá skupina nevoličů. Téměř 1,4 milionu lidí, což je zhruba 17 procent oprávněných voličů, se voleb pravidelně neúčastní. Sociologický průzkum agentury STEM/MARK v rámci výzkumu pro Českou televizi přináší nové poznatky o důvodech této apatie a možnostech, jak tuto skupinu přesvědčit.
Nevoliči tvoří pestrou, ale často frustrovanou skupinu. Chroničtí nevoliči – tedy ti, kteří k volbám nechodí nikdy – jsou většinou lidé s nižším vzděláním, horšími životními podmínkami a malým zájmem o politiku. Druhou skupinu tvoří takzvaní vlažní voliči, kteří se účastní jen někdy. Často váhají do poslední chvíle, a o jejich rozhodnutí mnohdy rozhoduje počasí nebo aktuální nálada.
Za hlavní důvod neúčasti označují lidé nedůvěru v politiky a pocit, že „není koho volit“. Mnozí nevěří ani lidem kolem sebe – podle průzkumu téměř polovina nevoličů považuje ostatní za nedůvěryhodné, což je více než dvojnásobek oproti celé populaci. Výrazně méně se také zajímají o dění ve společnosti, a to jak v Česku, tak ve světě.
Nevoliči mají největší důvěru k prezidentovi, ale jen mizivou k vládě a Poslanecké sněmovně. Preferují přímé a srozumitelné volby – například prezidentské nebo komunální, kde znají konkrétní tváře. Naopak sněmovní volby jim připadají složité a vzdálené. Přesto až třetina těch, kdo letos nechtějí volit, může své rozhodnutí ještě změnit.
Hlavními tématy, která je trápí, jsou ceny potravin, energie, zdravotnictví, platy a dostupnost bydlení – tedy podobné oblasti jako u běžných voličů. Klíčovou motivací pro změnu postoje by mohla být důvěryhodná politická strana, větší odpovědnost politiků a zřetelné zlepšení každodenního života. Voličské kampaně tak mají šanci oslovit vlažné a nerozhodnuté – pokud budou pozitivní, věcné a srozumitelné. Negativní přístup naopak účast odrazuje.
