Rok 2024 přinesl rekordní oteplování oceánu a vlny ničivého počasí, které zasáhly Jihozápadní Pacifik. Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) varuje, že stoupající hladina moře a extrémní bouře ohrožují celé ostrovní komunity a nutí obyvatele čelit tvrdým rozhodnutím o budoucnosti.
Jihozápadní Pacifik zažil v roce 2024 nejteplejší oceánskou vodu v dějinách měření. Téměř 40 milionů kilometrů čtverečních oceánu – což odpovídá čtyřnásobku rozlohy Evropy – bylo zasaženo mořskými vlnami horka. Ohrožena byla nejen mořská biodiverzita, ale i místní ekonomiky závislé na rybolovu.
Na souši se projevil vliv klimatických extrémů zejména v podobě veder a ničivých dešťů. Filipíny čelily bezprecedentní sérii 12 tropických cyklon v rozmezí pouhých tří měsíců. Přes 13 milionů lidí bylo zasaženo a více než 1,4 milionu přišlo o své domovy.
Ledovce na Nové Guineji, jediné tropické ledovce v regionu, rychle mizí a jejich úplný zánik se očekává do roku 2026. Zároveň dochází ke stálému zvyšování hladiny moře, které je v regionu nadprůměrné oproti celosvětovému trendu. Ostrovní státy, kde většina obyvatel žije do 500 metrů od pobřeží, čelí existenční hrozbě.
Fidžijský ostrov Serua je typickým příkladem: moře pohltilo domy, zničilo úrodu a místní se musí rozhodnout, zda odejít, nebo zůstat. Přestože vláda nabízí přesídlení, mnozí odmítají opustit půdu, s níž je jejich identita pevně spjata.
