Theodor Pištěk byl nejobsazovanějším hercem. Hrál v každém druhém filmu

Věčný partner herečky Antonie Nedošínské by dnes oslavil 130. narozeniny. Theodor Pištěk přispěl ke zlaté éře československého filmu velmi výrazným způsobem.

4_201506122146255

Theodor Pištěk ve své klasické roli.
Zdroj: Youtube

  • Theodor Pištěk ve své klasické roli.
  • Zdroj: Youtube

Pokud bychom hledali nejobsazovanějšího hercem první republiky, statistiky nás zavedou ke jménu Theodora Pištěka. Tento herec, který by dnes oslavil kulaté 130. narozeniny se objevil takřka v každém druhém filmu, který byl ve zlatých létech československé kinematografie natočen, včetně těch nejslavnějších děl, kde hráli Vlasta Burian, Zdeněk Štěpánek či Jaroslav Marvan. Sám Pištěk však skutečnou hlavní roli v tak slavném snímku nikdy nedostal.

Začínal ještě za starého Rakouska-Uherska, v době, kdy byl film ještě v plenkách. V roce 1917 ztvárnil malou roli v komedii Pražští adamité. Ovšem v dekádě následující, za éry němého filmu se z něho v tuzemských poměrech začala stávat hvězda. Objevil se totiž v mnoha snímcích, z nichž nejznámější jsou například Kříž u potoka, Cikáni, Jánošík, Drvoštěp, Tuten kámen nebo v původní adaptaci Švejka z roku 1926.

S nástupem zvukového filmu se prosadil ještě víc a když budeme jmenovat klasiky jako Tři vejce do skla, Anton Špelec ostrostřelec, Hej rup!, Přednosta stanice, Škola základ života, Hotel Modrá hvězda, ve všech najdeme Pištěkův velký podíl. Neskončil ani po válce a protože nebyl taková hvězda jako jeho kolegové, neposvítili si na něj ani komunistické komise, které další účast nezakázaly. Objevil se v Pytlákově schovance, Bylo to v máji, Plaveckém mariáši nebo Andělovi na horách. Vůbec poslední roli sehrál v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele v roce 1959 a rok na to, ve věku 65 let zemřel.

Autor: Jan Skala

Související

profimedia-0896573618
Zahraniční Výročí

65 let od tragédie nad New Yorkem. Letadla se srazila přímo nad městem

Jane Austen
Ostatní Výročí

250 let od narození Jane Austen. Zůstává nejčtenější dámou britské literatury

Madison Square Garden
Zahraniční Výročí

Madison Square Garden poprvé otevřelo brány hokeji před 100 lety

Max Planck
Zahraniční Výročí

Planckův kvantový převrat změnil fyziku od základů