Daňové přiznání musejí podat všichni lidé, u nichž loni došlo ke změně rozhodné pro výpočet daně. Typicky jde o koupi, prodej, darování nebo dědictví nemovitosti, ale také o rekonstrukce, přístavby či změnu způsobu využití stavby. Naopak ti, jejichž situace se nijak nezměnila, nové přiznání podávat nemusejí, finanční úřad jim daň vyměří automaticky podle posledních známých údajů.
Standardní lhůta pro podání přiznání připadá na konec ledna. Letos se kvůli víkendu posouvá na pondělí 2. února. Finanční úřady v tomto období tradičně prodlužují úřední hodiny a nabízejí také zvýšenou podporu na infolinkách. Nejjednodušší cestou je elektronické podání přes portál Moje daně, kde se formulář často předvyplní z údajů katastru. Přiznání je ale možné podat i papírově.
Kdo termín nestihne, riskuje sankce. Pokud se opozdí jen krátce a přiznání doplní dříve, než ho finanční úřad vyzve, může se pokutě vyhnout. V opačném případě se sankce počítá z výše daně a navyšuje se za každý den prodlení. Horní hranice může dosáhnout až stovek tisíc korun.
Výše daně se odvíjí nejen od rozměrů nemovitosti a jejího využití, ale také od místních koeficientů, které si obce stanovují samy. Právě ty způsobují, že podobné domy v různých městech mohou být zatížené velmi odlišnou částkou. Přehled platných koeficientů je k dispozici na webu Finanční správy.
Samotnou částku k zaplacení se poplatníci obvykle dozvědí na jaře, nejčastěji v květnu, kdy finanční úřady rozesílají platební údaje elektronicky nebo složenkou. Pokud daň nepřesáhne pět tisíc korun, je splatná najednou do konce května. Vyšší částky lze rozdělit do dvou splátek, druhý termín připadá na konec listopadu.
Daň jde uhradit převodem z účtu, složenkou, hotově v pokladně finančního úřadu nebo prostřednictvím SIPO, pokud o tuto možnost poplatník požádal předem.
