V metalové komunitě se traduje, že jsou pouze dvě osoby mimo žánr, koho fanoušci nejen tolerují, ale dokonce při stylových festivalech má plno pod pódiem. Jedním je František Ringo Čech a druhý Jaroslav Uhlíř. Druhý jmenovaný, který dnes slaví osmdesátiny, už objel řadu akcí, kde prim hraje tvrdá hudba a všude se setkal s nadšenou odezvou a jeho vystoupení bylo vnímáno jako velké zpestření stylově jinak úzce zaměřeného programu. Když Uhlíř i na těchto akcí spustí zlidovělé skladby z filmů Ať žijí duchové, Vrchní prchni nebo s čerty nejsou žerty, vždy je z toho velký úspěch.
Uhlíř s hudbou začínal už v 60. letech, kdy byl členem kapel jako Prominence nebo Faraon. Právě v té druhé se potkal nejen s Karlem Šípem, ale i s Jiřím Schelingerem, pro nějž spolu se Zdeňkem Svěrákem napsal jeho největší hit Holubí dům, což byl ostatně i pro Uhlíře odrazový můstek. Poté začala přicházet jedna nabídka za druhou a Uhlíř sypal z rukávu řadu hitů.
Od roku 1978 začal s Karlem Šípem tvořit televizní pořad Hitšaráda, na který v 80. letech navázat s Hodinou zpěvu a cyklem Klip klap.
V roce 1977 byl krátce členem souboru Divadla Járy Cimrmana, kde působil jako herec ve hře Cimrman v říši hudby jako dirigent, později si vyzkoušel i roli Bárty ve hře Záskok.
