Zásadní roli hrají právě odměny. Pokud například v prosinci obdrží zaměstnanec bonus, výrazně to zvýší průměrný výdělek pro první čtvrtletí následujícího roku. A právě ten se použije při výpočtu náhrady za lednovou dovolenou. Díky tomu se může stát, že zimní dovolená přinese víc peněz než ta letní.
Načasování dovolené tak může hrát při výplatě výraznou roli – zejména pokud se příjmy v předchozím čtvrtletí lišily například díky mimořádným odměnám.
Konkrétní příklady
Zaměstnanec ve výrobě pobírá hrubou mzdu 31 000 korun měsíčně. Každý rok si bere dovolenou dvakrát – jednou v lednu, podruhé v srpnu. V prosinci navíc dostal mimořádnou odměnu deset tisíc. Pokud sečteme jeho mzdu za tři měsíce a připočítáme odměnu, dostaneme částku 103 000 korun. Tu vydělíme počtem odpracovaných hodin, tedy 520, a vyjde průměrný výdělek 198 korun za hodinu. Za týden dovolené, tedy 40 hodin, tak obdrží náhradu mzdy 7 923 korun. V létě už ale žádnou odměnu nedostal, a tak se průměrný výdělek sníží na 179 korun za hodinu. Za stejně dlouhou dovolenou v srpnu tak dostane 7 154 korun. Rozdíl mezi lednovou a srpnovou dovolenou je 769 korun.
Zaměstnanec s hrubou mzdou 47 000 korun také čerpá dovolenou v lednu i v srpnu. V prosinci obdržel mimořádnou odměnu 30 tisíc. Při výpočtu lednové náhrady mzdy se tedy vychází z částky 171 000 korun. Výsledný průměrný výdělek činí zhruba 329 korun na hodinu, což znamená, že za týden dovolené obdrží 13 154 korun. V létě už bez odměny vychází průměrný výdělek na 271 korun za hodinu a náhrada je tedy 10 846 korun. Rozdíl mezi zimní a letní dovolenou činí 2 308 korun.
