V nespočtu přírodních katastrof jako jsou časté záplavy, hurikány, nebo lesní požáry, se zdá, že si mnoho lidí na tyto extrémní klimatické jevy postupně zvyká a situace jim připadá zcela normální. Vědci tento jev přirovnávají k syndromu vařené žáby. Pokud vhodí kuchař živou žábu do horké vroucí vody, lekne se a bude se snažit uprchnout. Pokud ji však vloží do vlažné vody, která se bude postupně zahřívat, žába v ní pravděpodobně zůstane a nechá se dobrovolně uvařit. Podobné je to prý i s lidmi a klimatickou krizí. Aby pochopili, že živelní katastrofy, které se dějí čím dál častěji, nejsou normální, je potřeba jim ukázat praktické důkazy.
To vyzkoušeli vědci z Pensylvánské univerzity. Při jednoduchém experimentu ukázali jedné polovině respondentů graf se zimními teplotami jezera. Druhým pak graf s takzvanými binárními pojmy, ze kterého bylo patrné, kdy se na jezeře mohlo bruslit a v jakých letech nezamrzlo dostatečně. Lidé z druhé skupiny testovaných vnímali globální oteplování jako reálnější. Mizející led je pro běžného člověka mnohem dramatičtější a více vypovídající proměnná, než tabulka s nicneříkajícími čísly.
