Národní muzeum otevírá novou expozici s názvem Lidé a jejich předci, která návštěvníky provede napříč miliony let lidské historie. Výstava vypráví příběh lidského rodu od prvních krůčků homininů, kteří opustili stromy, až po moderního člověka, jehož způsob života, obživa i společenské uspořádání se postupně proměňovaly.
Absolutní senzací je vystavení fosilií dvou nejslavnějších australopitéků – ikonické Lucy a Selam. Lucy byla vystavená mimo Etiopii pouze v USA, Selam ještě nikdy. Trvale vystavené nejsou ani v Národním muzeu v Addis Abebě. Praze je půjčilo Ministerstvo cestovního ruchu Etiopie z Národního muzea v Addis Abebě. Etiopie je země původu a Lucy i Selam patří k jejímu nejvzácnějšímu národnímu dědictví.
Lucy, v Etiopii známou jako Dinkinesh, což v amharštině znamená Jsi překrásná, objevil před padesáti lety paleoantropolog Donald Johanson a jeho student Tom Gray. Nález přepsal dějiny a změnil pohled na vývoj člověka. Lucy žijící před 3,8 až 2,9 miliony let byla vysoká asi 106 centimetrů, vážila kolem 28 kilogramů a zemřela v mladém věku mezi dvanácti a šestnácti lety. Její kostra ukazuje směs znaků: horní část těla připomínala šimpanze, zatímco pánev a dolní končetiny dokazují vzpřímenou chůzi. Díky dobré zachovalosti bylo možné poprvé rekonstruovat vzhled raných australopitéků. Jméno Lucy dostala podle slavné písně Beatles Lucy in the Sky with Diamonds.
Selam, jejíž jméno znamená v amharštině Mír, je pozůstatkem dvouapůlletého dítěte, pravděpodobně dívky, objevené v roce 2000 nedaleko místa, kde se našla Lucy. Podařilo se odkrýt asi šedesát procent kostry včetně velké části lebky, díky čemuž je Selam jednou z nejlépe zachovaných dětských fosilií raných homininů. Její nález umožňuje lépe porozumět vývoji australopitéků od raného věku. Obě fosilie jsou považované za klíčové důkazy lidské evoluce.
V expozici je navíc doplňují hyperrealistické modely postav z ateliéru francouzské sochařky Élisabeth Daynès, která vytvořila i rekonstrukce Lucy a Selam a umožňují tak pohlédnout do tváří našich předků.
Co bude na výstavě k vidění?
První část expozice je zasvěcená vývoji lidského rodu a odvíjí se v ní příběh dlouhý téměř sedm milionů let, ukázaný prostřednictvím odlitků vzácných fosilií. Návštěvníci se seznámí s prvními homininy, kteří sestoupili ze stromů, s australopitéky i s prvními příslušníky rodu Homo, kteří začali opouštět Afriku. Expozice připomíná také naše ztracené příbuzné, například neandertálce, Denisovany nebo flóréského člověka.
Součástí expozice je i vyprávění o počátcích anatomicky moderního člověka a jeho cestě k osídlení planety. Zvláštní pozornost se věnuje změnám stavby kostry, které vedly k dokonalému přizpůsobení pro chůzi po dvou končetinách.
Další část expozice zve návštěvníky do světa pravěkých lovců a sběračů. K vidění je například světově významný předmět ze sbírek Národního muzea – výlitek mozkovny neandertálce z Gánovců starý přibližně 105 000 let či pozůstatky nejstarších moderních lidí v Evropě z Koněpruské jeskyně, jejichž tváře přibližují hyperrealistické modely.
Expozice představuje nejucelenější přehled paleolitických nálezů z českého území: od nejstarších artefaktů z Přezletic datovaných do období 600 až 400 tisíc let před naším letopočtem přes slavnou skládku mamutích kostí z Dolních Věstonic až po umělecké výtvory lovců z konce starší doby kamenné.
Zachycuje i zásadní přelom spojený s příchodem prvních zemědělců v 6. tisíciletí před naším letopočtem. Návštěvníci uvidí rekonstrukce tehdejších obydlí, jemné šperky ze spondylů, středomořské sošky i nejstarší doklady textilní výroby. Část věnovaná eneolitu ukazuje první měděné předměty a nálezy spojené s tehdejšími elitami, například bohatý hrob z Velvar. Poprvé je také vystavený mimořádný objev přezdívaný Amazonka z Tišic.
Výstava začíná v pondělí a potrvá do 23. října.
