Světelné znečištění roste každým rokem zhruba o dvě procenta a zasahuje miliony živočichů i lidí. Nyní vědci poprvé prokazují, že ovlivňuje i uhlíkovou bilanci ekosystémů. Studie publikovaná v Nature Climate Change zkoumala osmdesát šest lokalit v Severní Americe a Evropě pomocí satelitů a měření uhlíkového toku.
Výzkum ukazuje, že umělé světlo v noci zvyšuje respiraci ekosystémů – rostliny, mikroorganismy i živočichové uvolňují více oxidu uhličitého. Fotosyntéza však neroste, takže se uhlík z atmosféry neodstraňuje. Podle autorů tak světlo narušuje základní energetické procesy přírody.
„Jasnější noci znamenají větší únik uhlíku – což je špatná zpráva pro planetu,“ uvedla vedoucí studie Dr Alice Johnston z Cranfield University. Dodává, že světlo mění fungování ekosystémů, chování zvířat i tok energie v krajině.
Dobrou zprávou je, že světelné znečištění lze omezit rychle. Odborníci doporučují stmívatelná, směrová a spektrálně šetrná světla. Lepší osvětlení zároveň snižuje spotřebu elektřiny, protože osvětlení tvoří více než patnáct procent globální energetické spotřeby.
Evropa si s problémem poradila jen částečně. Národní regulace existují ve Francii, Chorvatsku, Slovinsku či Česku, jinde fungují pouze doporučení. Významnou roli hrají i mezinárodní rezervace temné oblohy – v Evropě je jich dvacet čtyři, například francouzský národní park Cévennes či německá biosférická rezervace Rhön.
Vědci varují, že pokud bude stále větší část pevniny vystavena nočnímu světlu, může to citelně změnit globální uhlíkovou bilanci. „Umělé osvětlení dnes zasahuje zhruba čtvrtinu souše,” připomíná profesor Jim Harris. “Pokud nic neuděláme, dopady budou narůstat.”
