I v době nejtvrdších konfrontací studené války dokázaly Spojené státy a Sovětský svaz jednat o omezení jaderných zbraní, aby zabránily nekontrolovanému zbrojení. Výsledkem byla řada smluv, které od konce 60. let vytvářely alespoň základní rámec předvídatelnosti a stability. Tento systém se nyní ocitá na pokraji zániku, kdy poslední platná dohoda mezi Washingtonem a Moskvou, smlouva New START, vyprší 5. února a její další osud zůstává nejasný. Kvůli válce na Ukrajině spolu obě země nevedou žádná jednání o nástupnické smlouvě.
Ruský prezident Vladimir Putin loni v září navrhl, aby se obě strany alespoň na dalších 12 měsíců dobrovolně držely limitů New START, které stanovují maximálně 1 550 rozmístěných jaderných hlavic na každé straně. Americký prezident Donald Trump však zatím na návrh oficiálně nereagoval a mezi západními experty panují rozpory. Zatímco jedni upozorňují, že by takové prodloužení mohlo vytvořit časový prostor pro další jednání a zachovat zbytky kontroly zbrojení, jiní varují, že by Rusku umožnilo pokračovat ve vývoji nových zbraňových systémů mimo rámec smlouvy. Kritici také připomínají, že Moskva od roku 2023 neumožňuje vzájemné inspekce, které jsou klíčové pro ověřování dodržování dohody.
Situaci dále komplikuje rychlý růst čínského jaderného arzenálu. Spojené státy a Rusko dnes podle odhadů disponují zhruba 5 000 až 5 500 jadernými hlavicemi a dohromady vlastní téměř 90 procent světových zásob. Čína má podle dostupných údajů asi 600 hlavic, přičemž Pentagon očekává, že do roku 2030 jejich počet překročí tisíc. Peking však odmítá účast v trojstranných jednáních s tím, že jeho arzenál je stále výrazně menší
Počet odhadovaných jaderných zbraní na světě
Rusko - 5 459
USA - 5 177
Čína - 600
Francie - 290
Velká Británie - 225
Indie - 180
Pákistán - 170
Izrael - 90
Severní Korea - 50
