Dávná chlouba pošumavského města Sušice, sirkárna Solo a její areál, už by nemusela být ostudou města, kterou se stala po ukončení výroby zápalek. Vedení sušické radnice totiž jedná o odkoupení zdevastovaného areálu, který má více majitelů. Z někdejší provozů jede naplno prakticky jen jeden, kde brněnský vlastník společnosti Solodoor Sušice vyrábí interiérové dveře. S ostatními pozemky má město své plány, a proto chce zahájit odkup několika hektarů ze soukromých rukou.
Vedení města by odkupem pozemků a následnou bytovou výstavnou na nich chtělo vyřešit problém s nedostatkem bytů, počet obyvatel Sušice totiž v posledních letech stoupá a podle radních mají v tomto městě zájem o bydlení lidé z různých koutů České republiky. Podle územního plánu by v lokalitě bylo možné stavět i provozovny služeb a lehké výroby. Dvě zachovalé budovy by mohly sloužit jako kulturní památka.
Tradice výroby zápalek v Sušici sahá až do roku 1839, přičemž název Solo se objevil na počátku dvacátého století, kdy se sušická výrobna stala součástí akciové společnosti se sídlem ve Vídni. Ve dvacátém století zažívala sušičská sirkárna dobu rozkvětu a expandovala i do jiných měst. V roce 2009 však výroba ukončila a přesunula se do Indie. Od té doby areál sirkárny chátrá.
