Ve dnech 11. a 12. července se v hlavním městě Litvy Vilniusu koná summit Severoatlantické aliance, na kterém se mimo jiné bude řešit přijetí Švédska do NATO a také válečná situace na Ukrajině.
Vstup Švédska do NATO
V současné době brání vstupu Švédska do NATO pouze Maďarsko. Turecko změnilo odmítavý postoj včera. Maďarský premiér Viktor Orbán se dříve nechal slyšet, že pokud Turecko vstup Švédska povolí, tak jeho země nebude situaci blokovat. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že vstup Švédska je již pouhou „technikálií“.
Podle analytiků Turecko využilo blokaci Švédska jako tlak na USA v souvislosti s nákupem stíhaček F-16. Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan se nechal slyšet, že americký prezident Joe Biden po konzultaci s Kongresem posune vpřed transakci stíhacích letounů F-16 do Turecka. Zároveň neposkytl žádné podrobnosti o načasování.
NATO Leaders are meeting address the most pressing challenges facing the Alliance, further strengthen NATO's deterrence and defence and bring Ukraine closer to the Alliance#NATOSummit
— NATO (@NATO) July 11, 2023
Rada NATO - Ukrajina
Vznik Rady NATO - Ukrajina je jedním z pilířů nově stanovené spolupráce a pomoci Aliance a Ukrajiny. Kromě zavedení rady byl schválen několikaletý program pro Ukrajinu, aby se dostala k normám Aliance. NATO se shodlo také na odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, což zkrátí proces pro přijetí na jeden krok. „Tím vším jsme potvrdili, že se Ukrajina stane členem NATO. Jednou z podmínek je však ukočnení války,“ uvedl šéf Aliance Stoltenberg.
Rada poprvé zasedla 12. července. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg řekl, že se lídři NATO a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u jednoho stolu setkávají jako sobě rovní.
Zelenskyj přivítal plán zemí G7 poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Zároveň však řekl, že nemohou být náhradou za přijetí do NATO.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie poskytne Ukrajině rakety dlouhého doletu SCALP, které mohou řízeně doletět na vzdálenost 250 km. Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na oznámení reagoval slovy, že tento krok bude mít pro Francii následky. Německo dodá Ukrajině další zbraně, munici a vojenské vybavení za téměř sedm set milionů eur. Balík obsahuje mimo jiné 25 tanků Leopard. Další pomoc přislíbilo také Norsko. Současnou pomoc navýší o 260 milionů dolarů.
Výdaje na obranu
Lotyšský premiér Arturs Krišjānis Kariņš uvedl, že Lotyšsko by mohlo již v příštím roce investovat do armády a obrany tři procenta HDP. Aktuální cíl NATO jsou dvě procenta HDP pro členské země. Ten však mnoho členských států včetně Česka nesplňuje. Snahu zvýšit výdaje na obranu zmínil také rumunský prezident Klaus Iohannis. Ten by chtěl zvýšit výdaje z aktuálních 2,5 procent HDP. „Věříme, že dvě procenta HDP by nemělo být maximálním stropem, ale základem, ze kterého začínáme,“ řekl Iohannis.
České zastoupení
Summitu se účastní i český prezident Petr Pavel. Do Vilniusu přiletěl již předevčírem. V úterý od 11:00 vystoupil na NATO Public Forum: „Spotlight session“. Dále se setkal se zástupci amerického Kongresu. Od 14 hodin se uskutečnilo společné zasedání hlav států a předsedů vlád.
Ve středu 12. července se Pavel setká s předsedou vlády Norského království Jonasem Gahr Størem a také s japonským premiérem Fumio Kishidou.
1/5 The #NATOSummit begins in Vilnius, for me with a speech at the #NATOPublicForum. Together with other leaders, we are discussing the greatest security threats. pic.twitter.com/jnp0p8p1V5
— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 11, 2023
