Sumeček černý je invazní druh sladkovodní ryby, která pro naše vody představuje obrovskou hrozbu, zejména pokud jde o místní ekosystémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd proto sumečka monitorují a společně s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně a rybářskými svazy vymýšlejí nejlepší způsob jeho regulace. Chtějí totiž ochránit původní rozmanitost vodních ekosystémů a minimalizovat ekonomické ztráty.
„V oblasti, jako jsou rybníky v okolí Telče, způsobuje sumeček černý výrazné hospodářské škody, přičemž odhady ztrát dosahují více než 20 tisíc korun na hektar. V případě rybářských revírů se dokáže namnožit takovým způsobem, že daný revír přestane mít význam,“ upozorňuje na problém s přemnožením sumečků Pavel Jurajda z Mendelovy univerzity. „Jen pro představu, za čtyři dny se z rekreačního rybníku o rozloze 0,7 hektaru, což je plocha jednoho fotbalového hřiště, odlovilo 750 kilogramů sumečka, odpovídající přibližně biomase jedné tuny na hektar, což je často více než biomasa kaprů v chovných rybnících,“ dodává.
Zatím se jako nejúčinnější jeví odlov pod výpustí při výlovech do speciální sítě či například odlov plůdku do vrhací sítě nebo upraveným podběrákem.
Do české republiky sumeček dorazil v roce 2003 s násadou kapra z Chorvatska. Dnes se vyskytuje na poměrně izolovaných místech. Přesto může napáchat velké škody. Sumeček se živí jikrami a plůdkem původních druhů ryb, proto také kvůli němu původní populace rapidně ubývá.
Zatím se jako nejúčinnější jeví odlov pod výpustí při výlovech do speciální sítě či například odlov plůdku do vrhací sítě nebo upraveným podběrákem.
„Před pěti lety jsme znali jen dvě místa výskytu sumečka černého. Dnes máme zmapovaný jeho výskyt v Mělníku, Telči, Kroměříži, Prostějově a Pasohlávkách a v důkladném monitoringu stále pokračujeme. Rekreační rybáři, ale i nerybáři by se měli řídit platnou legislativou a v žádném případě by neměli sumečky a ani jiné invazní druhy ryb vypouštět a rozšiřovat do dalších vod,“ upozornil Jurajda.
Kde se vzal sumeček černý a proč nemá přirozené nepřátele?
Sumeček černý má svůj původ v Severní Americe. Do Evropy se dostal až v 19. století. Je známý především obrovskou žravostí a rychlou reprodukcí. Díky tomu, že má jedovatou žlázu a špičaté ostny v prsních ploutvích a v ploutvi hřbetní, nemá moc přirozených nepřátel, kteří by zabránili jeho nadměrnému množení.
