Lupina mnoholistá se na Šumavě začala šířit v meziválečných letech. Lidé si ji tehdy vysazovali na zahrady. Poté začala populace lupiny stagnovat. Znovu se začala masivně šířit před 15 lety. Aktuálně se lupina mnoholistá vyskytuje na 160 hektarech šumavské plochy, a to v různé intenzitě.
„V prostoru podél silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou nikdy lupina nebyla, ale poté, co se v tomto úseku postavila cyklostezka, monitorujeme lupinu na třech místech. Podobné je to u Hraběcího mostu přes Roklanský potok za Modravou, který se rekonstruoval zhruba před 15 lety. Od té doby tam bojujeme s lupinou. Úplně stejný příběh se odehrává po výstavbě lávky na Černém Kříži. Lupina se do volné přírody dostává také ze zahrádek, kde ji lidé pěstují jako okrasnou rostlinu. Tak se rozšířila například na Dobré na louky pod obcí, nebo do okolí Srní či Kvildy,“ říká krajinná ekoložka Správy Národního parku Šumava Daniela Steinbachová.
Lupině se nejvíc daří v kyselých půdách. Pak je schopná vytvořit velkou listovou plochu, zastínit ostatní rostliny a tím potlačovat jejich klíčení. Škodí i tím, že váže vzdušný dusík a i když obohacuje půdu o živiny, mění půdní prostředí. Navíc její semena jsou schopná vydržet v půdě několik let a čekat, než budou vhodné podmínky ke klíčení. Pravidelné vysekávání sice rostlinu oslabuje, ale musí se provádět hned několikrát, aby se rostlina skutečně zlikvidovala.
