Jedna z nejstarších českých pohádek, Pyšná princezna z roku 1952, patří už dávno mezi legendy domácí kinematografie. Režisér Bořivoj Zeman v ní spojil pohádkovou romantiku, hudbu a humor s nádechem optimismu a ideálů typických pro budovatelské filmy začátku 50. let. Proto i scény, výprava i kostýmy nesou stopu dobového ducha, který tehdy ovlivňoval téměř každou československou produkci.
Největší hvězdou pohádky se stala princezna Krasomila, kterou hrála Alena Vránová. Zajímavé je, že tehdy studovala teprve první ročník konzervatoře. Asistentka režie Věra Pečinková ji oslovila s nabídkou zkoušky, a Alena souhlasila. Na Barrandově jí nasadili korunku a podali obrovský míč. Vránová míč okamžitě hodila Zemanovi a poručila: „Hoď mi můj míč!“ Vedle kamery zaznělo jen jedno: „To je ona!“ A tak se zrodila princezna, která se stala ikonou českých pohádek.
V hlavních mužských rolích se objevili Vladimír Ráž jako král Miroslav a Stanislav Neumann jako král Půlnočního království. Jejich charismatické výkony dodaly filmu humor i noblesu, zatímco hudební čísla a komické situace udržovaly tempo a zábavu od začátku do konce. Kombinace romantiky, humoru a hudby z filmu vytvořila okamžitě hit, který si získal srdce celých rodin.
Film zároveň ukazuje, jak se budovatelské vlivy prolínaly i do pohádkového žánru. Pozitivní nálada, zdůraznění ctností a stylizovaná scéna odkazují na tehdejší estetiku a ideové vlivy, aniž by to ubíralo na kouzlu příběhu. Díky tomu Pyšná princezna zůstává nadčasovou klasikou, ke které se diváci rádi vracejí i po sedmdesáti letech.
