Poprvé od začátku 90. let, kdy se k moci v Jihoafrické republice, po desetiletích útlaku, dostala černošská strana Africký národní kongres s tehdejším politickým vězněm Nelsonem Mandelou, se bude muset toto uskupení o státní moc dělit. Parlamentní volby, které se v této nejvyspělejší africké republice uskutečnily tento týden, jasně ukázaly, jak moc podpora Afrického národního kongresu klesá. Děje se tak sice stabilně od Mandelovy smrti v roce 2013, ovšem tentokrát už strana přišla o sněmovní většinu. Hlas jí totiž odevzdalo 40 procent voličů, což je o 17 procent méně než při minulých volbách v roce 2019.
"Our goal was to bring the ANC below 50%, we've achieved that, that's good for democracy. We've ended one-party domination of our politics."
— Democratic Alliance (@Our_DA) June 1, 2024
Watch as DA Leader @jsteenhuisen reflects on the election results.#RescueSA pic.twitter.com/ErHDeou54u
Na druhém místě za touto socialistickou stranou, která v omezené míře stále uplatňuje myšlenky marxismu-leninismu, se umístila se ziskem 27 procent Demokratická aliance, která by mohla být možný koaličním partnerem. Třetí pozici obsadila strana bývalého prezidenta Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK) s necelými patnácti procenty.
Africký národní kongres podporu ztrácí především kvůli neutěšené ekonomické situaci v zemi, kdy nezaměstnanost přesáhla 30 procent a miliony lidí žijí na pokraji chudoby.