Před červnovým summitem Severoatlantické aliance ve Washingtonu by mělo být známé jméno toho, kdo usedne do křesla generálního tajemníka po Jensovi Stoltenbergovi, kterému příští rok končí jeho desetiletý mandát. Média proto začínají spekulovat, kdo se stane mužem číslo jedna nejmocnější vojenské organizace na světě. Největší šance podle serveru France24 má bývalý nizozemský premiér Mark Rutte, navíc v situaci, kdy v jeho zemi politickou scénu po parlamentních volbách ovládla krajní pravice.
Poprvé v historii mají také velkou šanci tento post získat ženy. Velmi vážně zahraniční média zmiňují dánskou premiérku Mette Frederiksen, bývalou chorvatskou prezidentku Kolindu Grabar-Kitarovič či současnou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Zájem o post šéfa NATO už projevil i bývalý lotyšský premiér Krišjānis Kariņš.
Křeslo generálního tajemníka aliance získá ten, kdo bude mít největší sympatie čtyř největších ekonomik spolku, tedy Německa, Velké Británie, Francie a zejména Spojených států. Ty do volby sice příliš nezasahují, ale pravidlem je, že post vrchního velitele ozbrojených sil NATO běžně zastává americký generál.
