„Poslední uzavřená data stavební produkce říkají, že v březnu meziročně vzrostla o 12,1 procenta. To ale přináší zhoršení prašnosti. Stavební firmy nejsou většinou zvyklé při práci pravidelně uklízet a zametat tak často a důkladně jako to je třeba v Německu nebo v Rakousku. Vysoká prašnost pak obtěžuje a může působit zdravotní problémy i škody na majetku“, říká Lukáš Rom ze společnosti vyrábějící úklidové stroje.
Na stavbách v České republice je prašnost běžným jevem, který výrazně ovlivňuje kvalitu ovzduší i stav okolních komunikací. Stavební práce přinášejí spoustu prachu, který se zejména za suchého a větrného počasí snadno šíří do okolí, usazuje se na domech, autech a vegetaci a všichni v okolí jej navíc musí dýchat. Typickým příkladem jsou nově vznikající rezidenční čtvrti či masivní rekonstrukce a stavby v oblasti rekonstruovaných brownfieldů i center měst.
Významným zdrojem prašnosti je i manipulace se suchými stavebními materiály jako je cement, vápno, suché maltové směsi, štěrk, ale i neodvezená hlína a suť. Ty bývají na staveništích či přímo na chodnících či ulicích často skladované volně, bez zakrytí či pravidelného vlhčení.
„Dalším problémem je vyvážení hrubých nečistot a prachu na veřejné komunikace na kolech stavebních nákladních vozidel. Na mnoha stavbách v Česku pak neřeší odstranění nánosů nečistot z vozidel a kol před výjezdem na silnici. Výsledkem je, že se bláto a prach dostávají přímo na veřejné komunikace, kde se dále šíří běžným provozem. Není výjimkou, že komunikace zůstávají pokryté vrstvou hlíny, suti či prachu mnoho dní bez jakéhokoli úklidu, což ohrožuje bezpečnost provozu i komfort obyvatel,“ říká Rom.
