Praha se potýká s výrazným nedostatkem bytů, podle odhadů jich chybí 90 tisíc. Každý rok přibývá pouze pět až sedm tisíc nových jednotek, zatímco poptávka je dvojnásobná. Tento rozdíl se odráží v cenách, průměrný byt v metropoli stál loni kolem sedmi a půl milionu korun, v roce 2030 může podle predikcí atakovat hranici deseti milionů. V nejžádanějších čtvrtích se odhady pohybují dokonce až kolem třinácti milionů.
Klíčovou brzdou zůstává pomalé vydávání stavebních povolení, které je v Česku nejzdlouhavější v celé Evropské unii. Procesy komplikují opakovaná odvolání, soudní spory i zastaralé územní plány. Do hry vstupuje odpor obyvatel vůči výstavbě v jejich blízkém okolí, a to nejen u velkých developerských projektů, ale i u menších staveb, jako jsou domovy pro seniory.
Odborníci upozorňují, že současný stav spouští začarovaný kruh. Menší počet povolení dnes znamená méně zakázek pro stavební firmy, což za rok či dva povede k nižší nabídce a tím k dalšímu růstu cen. Tento trend navíc umocňuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví a stále přísnější emisní požadavky Evropské unie, které prodražují výstavbu.
Srovnání s okolními státy ukazuje, že Česko zaostává i v intenzitě zahajované bytové výstavby. Zatímco v roce 2023 připadalo na tisíc obyvatel 3,3 nově zahájených staveb bytů, v Polsku to bylo 5,02 a v Rakousku 5,11.
Podle odborníků by řešení mělo přijít v podobě zrychlení povolovacích procesů, jasnějších pravidel a stabilní podpory výstavby ze strany státu i samospráv. Bez těchto kroků se deficit bytů bude dál prohlubovat a dostupnost bydlení pro běžné rodiny bude ještě nižší než teď.
