Onemocnění vzniká postupně. Srdce slábne a nezvládá zásobovat tělo dostatečným množstvím krve. Nejčastěji za tím stojí prodělaný infarkt, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo jejich kombinace. Problémem je nenápadný začátek. Lidé se rychleji zadýchávají, bývají unavení, ztrácí kondici a trápí je otoky nohou. Tyto potíže často považují za běžnou součást stárnutí a k lékaři přicházejí pozdě.
Zdravotnictví proto mění přístup k prevenci. Praktici nově cílí na včasné zachycení rizika při preventivních prohlídkách. Speciální krevní testy mají odhalit blížící se srdeční selhání u lidí nad 50 let s víc rizikovými faktory, ve vyšším věku pak už i při jediném z nich. Smyslem je poslat pacienta ke specialistovi dřív, než se nemoc naplno rozvine.
Právě dostupnost kardiologů ale představuje slabé místo systému. V některých krajích lidé čekají na vyšetření i několik měsíců. Nejhorší situace panuje v regionech s menším počtem ambulancí a v okrajových oblastech. Dlouhé čekací doby přitom zvyšují riziko zhoršení stavu a komplikací.
Srdeční selhání nezasahuje jen zdraví, ale i ekonomiku. Velká část pacientů ztrácí pracovní schopnost nebo bývá často nemocná. Stát ročně vydává desítky miliard korun na léčbu a sociální podporu. Bez důrazu na prevenci a lepší dostupnost odborné péče se tato zátěž bude dál zvyšovat.
