Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka nemá být hlavním impulzem samotná dotace. Stát chce, aby lidé investovali do úspor energií hlavně proto, že se jim renovace postupně vrátí na nižších nákladech za provoz domu.
Zvýhodněné úvěry bank a stavebních spořitelen se do programu zapojily už za předchozí vlády. Stát je využil například v projektu Oprav dům po babičce. Současná vláda ale chce přesun od dotací k úvěrům urychlit a dát mu hlavní roli.
Ke změně přispívá i to, že stát bude mít na podporu míň peněz. Program čerpá finance z výnosů z prodeje emisních povolenek. Rozpočet Státního fondu životního prostředí letos počítá s příjmy ve výši 5,5 miliardy korun. Loni přitom stát jen na renovace rodinných domů vyčlenil přes 17 miliard.
Kolik peněz vláda pošle přímo do Nové zelené úsporám, chce upřesnit v následujících týdnech. Zároveň řeší podporu pro domácnosti, které nestihly podat žádost ještě před loňským pozastavením části programu.
Nová zelená úsporám u nás existuje od roku 2009 a podporu získalo víc než 600 tisíc domácností. Loni o ni požádalo asi 42 tisíc lidí. Přestože dotace stále dominovaly, zájem o úvěry výrazně rostl. Data stavebních spořitelen ukazují, že počet domácností, které využily zvýhodněnou půjčku, se meziročně několikanásobně zvýšil.
Nejasnosti kolem další podoby programu ale komplikují situaci firmám zaměřeným na energetické renovace. Ty v minulých letech investovaly do rozšíření výroby i náboru zaměstnanců a teď čelí nejistotě ohledně poptávky. Zástupci oboru proto tlačí na vládu, aby co nejdřív nastavila jasná pravidla.
